Šplh na olympijských hrách

Na prvních novodobých Olympijských hrách v Athénách roku 1896 pořadatelé zařadili do sportovní gymnastiky šplh v jeho mimořádně náročném provedení. Lano bylo zavěšeno na venkovním prostranství ve výšce 14 metrů a závodníci museli šplhat v tzv. „přednosu“. Kromě dosaženého času se tak hodnotilo i samotné provedení. Zařazení šplhu na této olympiádě bylo pravděpodobně motivovánoskutečností, že Athény byly námořním přístavem a že v té době byli místní námořníci v lanoví obřích plachetnic “jako doma”. Vítězem a jediným závodníkem, kterému se podařilo 14 m vyšplhat, byl domácí Nikos Andriakopoulos s časem 23,4 vteřin. 

Šplh byl znovu zařazen do programu až na třetích olympijských hrách v St. Luis v roce 1904. Na dodržení extrémní výšky šplhu z Athén však mohla chybět závodnická základna námořníků a především však skutečnost, že poprvé byl do sportovní gymnastiky zařazen víceboj a závod družstev. Pro sportovní gymnasty - nářaďovce by byla výška šplhu až do 14 m nepřijatelná. Šplhalo se tedy jen do výše 25 stop(7,62 m). Vítězem závodu se stal americký gymnasta George Eyser s časem 7,0 vteřiny.

Na dalších třech olympijských hrách se olympijský šplh neobjevil. Důvodem mohla být především skutečnost, že v této době u většiny sportů ještě neexistoval ustálený výběr a počet disciplin ani mezinárodně dlouhodobě platná pravidla. Vysoké počty členů družstev gymnastických týmů také nevytvářely vhodné podmínky pro zařazení šplhu jako další discipliny víceboje. I když šplh byl mnohdy součástí tréninku gymnastů, nebyl však obecně považován za typickou disciplinu gymnastiky. Dle opakovaných změn v délce lana lze soudit, že ani jeho pravidlům nebyla věnována velká pozornost.

Na olympijské hry se šplh vrátil v Paříži v roce 1924 jako jedna z disciplin gymnastického víceboje. Ze všech olympijských her, na kterých byl zařazen, měl šplh měl na olympiádě v Paříži nejkvalitnější obsazení. Kvalita byla jak v nejvyšším počtu zastoupených zemí, tak v početním obsazení. Délka lana zde byla 8 m. Vítězem se stal československý reprezentant Bedřich Šupčík s časem 7,2 vteřiny. Druhý skončil domácí závodník F. Sequin s časem 7,4 vteřiny, třetí místo obsadil další český závodník Ladislav Vácha s časem 7,8 vteřiny.

Naposledy byl šplh zařazen na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1932. Proč byl do těchto her šplh znovu (a přitom naposled) zařazen, k tomu nejsou zatím průkazné důkazy. Důvodem mohlo být postupující upřesňování výběru disciplin sportovní gymnastiky pro mezinárodní závody. Délka šplhu zde byla stejně jako St. Luis 25 stop (7,62 m). Vítězem se stal domácí závodník Raymond Bass s časem 6,7 vteřiny. Naše výprava byla vyslána zásluhou sbírek veřejnosti a dobročinných loterií. Československá obec sokolská odmítla vyslat své borce, údajně pro přípravy všesokolského sletu. 

Z dosavadních devíti uspořádaných OH byl šplh zařazen do programu jen čtyřikrát. Z toho možno pochopit tehdejší určité rozpaky, zda šplh je vhodnou disciplinou pro gymnastický víceboj. Z některých dobových článků možno usoudit, že bylo nalezeno řešení kompromisem. Na OH 1932 byla do gymnastického víceboje zařazena prostná mužů (prostná žen až v r. 1952), která ve víceboji definitivně nahradila šplh.

Šplh v USA v rámci gymnastických soutěží

V USA se pod záštitou AAU a NCAA šplh udržel na univerzitním poli až do počátku 60 let jako jedna z gymnastických disciplín. Šplh byl na závodech mezi diváky velice oblíbený pro svou atraktivitu a na rozdíl od ostatních disciplín i objektivní hodnocení. Vrcholu zde šplh dosáhl v padesátých letech na gymnastických soutěžích AAU a NCAA a také Pan-Amerických hrách.

Šplhalo se na laně průměru 1,5 palce (cca 3,8 cm) délky 20 a 25 stop (6,1 a 7,62 m). Závodníci svůj pokus začínali v sedu s nataženýma nohama a oběma rukama na laně. Na konci lana byla umístěna plochá tamburína na které byly naneseny saze – po dokončení pokusu pak musel závodník ukázat zašpiněné ruce. Čas závodníka byl měřen několika ručními stopkami, jejichž čas se určitým způsobem zprůměroval.

Nejlepšími závodníky této šplhačské éry byli Garvin Smith (Cal State at LA), Robert Manning (LA Turners), a Donald Perry (UCLA).

Perry vyhrál mistrovské závody v letech 1948, 1949, 1950, 1952, 1953, a 1954. V roce 1954 vyhrál mistrovský titul NCAA na laně délky 20 stop v neskutečném čase 2,8 vteřiny, o rok později pak vyhrál Pan-Americké hry v Mexico City v čase 2,9 vteřiny, čímž ukázal že jeho rok starý rekord nebyl náhoda. Manning zvítězil na Mistrovství AAU v letech 1955, 1956, 1957 a 1958. V roce 1958 získal mistrovský titul za čas 2,8 vteřiny a vyrovnal tak Perryho rekord. Tohoto času pak ještě dosáhl Paul Davis, gymnasta z Berkeley, který získal NCAA titul v roce 1962.      

Na mistrovství AUU v roce 1947 stanovil stávající světový rekord na laně dlouhém 25 stop Garvin Smith, který tento závod vyhrál v čase 4,2 vteřiny. V roce 1959 pak Smith vyhrál Pan-Americké hry v Chicagu, kde se šplhalo na laně dlouhém 20 stop, s časem 3,0 vteřiny. V tomto roce byl také šplh naposledy součástí těchto her.  

V roce 1963 byl soutěžní šplh na lanech délky 20 a 25 stop v rámci NCAA i AAU zrušen. Důvodem zrušení šplhu v rámci gymnastických soutěží v USA byla především velká odlišnost šplhu, kde jde pouze o rychlost, od ostatních gymnastických disciplín, kde více zaleží na samotném technickém provedení. K zachování soutěžního šplhu také nepřispěl systém nepřesného měření času, který určovalo několik rozhodčích s ručními stopkami.

Návrat šplhu mezi sportovní discipliny současnosti

V roce 1992 připravoval Sokol Příbram oslavy 130. výročí založení místní tělocvičné jednoty Sokol. Hledal se výrazný bod programu oslav. Při této příležitosti byl uvítán návrh Radka Valíka na uspořádání závodů ve šplhu na osmimetrovém laně. Radko již mnoho let shromažďoval podklady o našem prvním nositeli zlaté olympijské medaile - o sokolu Bedřichu Šupčíkovi a uspořádání těchto závodů bylo logickým vyústěním jeho snah. V únoru roku 1993 byl na počest našeho prvního olympijského vítěze vyhlášen 1. ročník Memoriálu Bedřicha Šupčíka. Krátce poté se objevil další organizátor - Sokol Pražský, který díky iniciativě Bedřicha Lováka od roku 1996 pravidelně pořádá závod s názvem Šplh schodištěm.    

Olympisjký šplh na cestě svého rozvoje

Na základě výzvy se v závěru roku 2000 přihlásilo několik jednotlivců, kteří byli ochotni v místě svého působiště zorganizovat Velkou cenu v olympijském šplhu. Ve většině míst to byli samotní závodníci, nebo jim zájmově blízcí přátelé. Pro přehled i pro historii je představme - HK Varnsdorf, Sokol Poděbrady, Sokol Písek, SŠ ED Frýdek - Místek, ŠSK Palestra Praha, TU Liberec a obec Troubsko. V roce 2003 se závody v olympijském šplhu začaly pravidelně pořádat také pod záštitou Sokola Šternberk. V současné době se koná zpravidla 6 - 8 Velkých cen a několik dalších neoficiální závodů a exhibicí. Soutěže Velkých cen vrcholí od roku 2002 Mistrovstvím České republiky v olympijském šplhu, na které se kvalifikují nejlepší závodníci soutěžní sezóny.

V roce 2002 byla v Příbrami v rámci oslav 140 let Sokola Příbram uspořádáná první světová repríza šplhu na 14-ti metrovém laně, který byl zařazen na I. olympijských hrách v roce 1896 v Athénách. O rok později se na stejné délce lana šplhalo také při Dni rekordů v Pelhřimově. Od roku 2005 se pak pod záštitou Sokola Nové Město nad Metují pořádá každoročně závod na této délce lana. Zakladatelem tohoto závodu nebyl nikdo jiný než neúnavný organizátor Bedřich Lovák.  

Soutěže středních škol

Při dalším vyhledávání širší závodnické základny byl ve spolupráci s AŠSK ČR položen základ soutěže ve zkráceném olympijském šplhu. Od roku 1995 každoročně závodí školní družstva ve šplhu do výše 4,5 m. Přes okresy a regiony se nejlepší družstva probojují do Republikového finále AŠSK. Každoročně se tak nejméně stovky studentů a učňů středních škol seznámí s náročným olympijským šplhem. Středoškolské hry tak byly rozšířeny o disciplinu s náročnými fyzickými požadavky.

První republikové finále ve zkráceném olympijském šplhu do výše 4,5 m bylo uspořádáno v prosinci roku 1995 v Příbrami. Soutěže středních škol ve šplhu jsou v režii učitele - organizátora Zdeňka Olšáka ze SŠ ED ve Frýdku - Místku. od prvního ročníku je s olympisjkým šplhem neodmyslitelně spojen také učitel TV a "dodavatel" špičkových šplhounů Miroslav Holomek ze SŠ polytechnické Jílová Brno.

 

pro zpracování rubriky historie byly využity převážně tyto materiály:

- Brožura vydaná v rámci 8. ročníku Memoriálu Bedřicha Šupčíka, autor Radko Valík 

- Po stopě první zlaté olympijské medaile - brožura vydaná k výroče 110. let od narození Bedřicha Šupčíka, autor Radko Valík 

- webové stránky www.johngill.net , autor John Gill  

Více zde: http://www.svetsplhu.cz/historie/