S lítostí oznamujeme, že včera večer 30. srpna, zemřela po vleklé nemoci gymnastická legenda Věra Čáslavská.
Byla jednou ze dvou gymnastek historie (druhou gymnastkou je Larisa Latyninová), kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na Mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí.
Od svého dětství se věnovala gymnastice. Svoji sportovní kariéru zahájila ve svých 16 letech na Mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě, kde československé gymnastky obsadily v soutěži družstev druhé místo. Ve víceboji jednotlivců skončila osmá. Téhož roku obsadila na Mistrovství Československa druhé místo. O rok později Čáslavská získala na Mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok.
Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na Olympijských hrách v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá.
Dalším vrcholem její kariéry byl rok 1964 a především pak Olympijské hry v Tokiu, kde získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na Mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí.
Na Mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymnastky získaly zlatou medaili.
V roce 1967 na Mistrovství Evropy v Amsterdamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách.
V roce 1968 se účastnila Olympijských her v Mexiku, kde získala zlato za víceboji, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. V průběhu těchto her se vdala za atleta Josefa Odložila. Na těchto olympijských hrách ukončila svoji sportovní kariéru.
V roce 1968 se také zapojila do politického života a podepsala známou petici "Dva tisíce slov". V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku ( 1979-1981).
V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka.
V letech 1990-1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995-2001).
S režisérkou Olgou Sommerovou natočila celovečerní film Věra 68.
S Věrou odešla nejen skvělá gymnastka, kamarádka, ale i velká bojovnice prosazující Českou republiku a českou gymnastiku ve světě.
Do poslední chvíle se snažila účastnit různých závodů sportovní gymnastiky nejen v České republice, ale i v zahraničí a podpořit naše sportovce. Mnoho současných gymnastek v ní dodnes vidí svůj vzor.
Propůjčila své jméno k podpoře kandidatury České gymnastické federace na pořádání Mistrovství světa 2022 ve sportovní gymnastice v Praze, které do poslední chvíle velice propagovala i v různých sdělovacích prostředcích.
Věrko, budeme na Tebe vzpomínat. Stále budeš v našich srdcích vzorem člověka, který dokázal, navzdory mnoha překážkám, skoro nemožné a do poslední chvíle sršel optimismem a dodával nám všem víru a dobrou náladu.
-Česká gymnastická federace-
